V sobotu otevřou své dveře větrné elektrárny po celém Česku

SPOLEČNÁ TISKOVÁ ZPRÁVA ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO VĚTRNOU ENERGII A KOMORY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

Pozvánka pro veřejnost

Kdy: sobota 15. června od 10 do 16 hodin

Co:
• Ve Věžnicích na havlíčkobrodsku připraví dětský skákací hrad a návštěvníci si budou moci vyzkoušet jízdu elektromobilem nebo malování na obličej. V Jindřichovicích na liberecku otevřou i místní ekocentrum.
• Na webu GlobalWindDay.Org si lze stáhnout dětské omalovánky, slepovačky a další hry pro děti s motivy větrných elektráren.
• Víc o akci v Česku zde.

Kde: na čtyřech lokalitách větrných elektráren:
• Jindřichovice p. Smrkem (okres Liberec),
• Věžnice (Havlíčkův Brod),
• Nová Ves v Horách (Most) a
• Ostrý Kámen (Svitavy)

Kdo: akci pořádá Česká společnost pro větrnou energii a Komora obnovitelných zdrojů energie.

Kontext:
• Akce se koná v Česku již po čtrnácté a v rámci celosvětového Global Wind Day (15. června).
• Před čtyřmi v centru Brna děti nakreslily 302 malých větrníků a vytvořily tak český rekord. Malováním větrníků děti znázorňovaly, že větrné elektrárny mohou občané, obce, farmáři a malí podnikatelé společně vlastnit a těžit z výhod malých decentralizovaných zdrojů. Podrobně zde.
• Na konci roku 2018 v Česku stály větrné elektrárny s výkonem 320 MW. To je tolik, kolik jich v sousedním Rakousku postaví každý rok.
• Jedna moderní větrná elektrárna vyrobí za rok 3,5 miliónu kilowatthodin, dost pro dva až tři tisíce (průměrných) domácností v Česku.

Citace:
“Nové větrné elektrárny v Česku prakticky nikdo nechystá. Do provozu je uváděno jen pár elektráren ročně, které získaly povolení a nárok na finanční podporu v minulosti. Jde o jednotky větrných elektráren ročně,” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.

“Česká situace je velmi podobná se situací na Slovensku, v Maďarsku a do určité míry i v Polsku. V mnohém to připomíná Rakousko před pětadvaceti lety. Někteří z tamních politiků tehdy označovali svou zemi za „zemi, kde nefouká. Dnes tam každoročně staví víc elektráren, než kolik se – s výjimkou Polska – podařilo postavit v každém ze států Visegrádu za posledních pětadvacet let,” doplnil Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

“Potenciál pro větrné elektrárny máme nezanedbatelný, odhaduji, že v Česku je reálné získávat z větru zhruba čtvrtinu spotřeby elektřiny. Při zohlednění aktuálního technického vývoje to v praxi znamená postavit asi třináct set větrných elektráren. Ty se přirozeně shlukují ve skupinách, takže někde bude větrných elektráren více a jinde nebudou vůbec. V průměru to vychází na asi jednu elektrárnu na šedesát kilometrů čtverečních. Takový scénář například zhruba odpovídá nynějšímu využití krajiny v jižní polovině Německa, která je českým podmínkám podobná - krajina má podobný charakter a i větrné podmínky jsou zhruba stejné jako v Česku. Německo má navíc nevýhodu vyšší hustoty zalidnění. Severní část Německa je jiný příběh, tam je větrných elektráren mnohem více, ale to nelze s Českem srovnávat. Je tedy zřejmé, že nejde o nějak nereálný scénář," uvedl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR