Přibudou vrtule o síle pěti Temelínů

21.6.2010 Lidové noviny str. 17 Byznys/domov, DAVID TRAMBA

Během letošního roku vzniknou v Evropské unii tisíce nových větrných elektráren * Česko se na růstu podílí jen minimálně

PRAHA:  V Česku je na okraji zájmu, ale v ostatních zemích Evropské unie doslova vzkvétá.

Větrná energetika podle posledních čísel opět prudce poroste. Evropská asociace pro větrnou energii EWEA v průběhu letoška očekává přírůstek 10 tisíc megawattů nových větrných elektráren instalovaných v zemích EU.
Pro srovnání, stejný výkon by mělo pět jaderných elektráren o kapacitě Temelína. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren v unii se tak zvýší na téměř 85 tisíc megawattů.
Loňský rok byl z hlediska výstavby větrných elektráren rekordní, přibylo 10 163 megawattů nového výkonu. Letos tak investoři loňský výsledek zřejmě zopakují. Vyšší bude přírůstek větrných elektráren na moři, a sice až tisíc megawattů výkonu nově instalované kapacity v porovnání s 577 megawatty v roce 2009.
„Předpovídáme další silný rok pro instalace větrných elektráren v Evropě, na té samé úrovni jako v roce 2009,“ říká Christian Kjaer, výkonný ředitel EWEA. Finanční krize tak rozvoj oboru obnovitelných zdrojů prakticky nepostihla. „To poukazuje na pokračující a silnou důvěru investorů v tuto technologii,“ dodal Kjaer.
Loni směřovalo do výstavby větrných elektráren v Evropě celkem 13 miliard eur (340 miliard korun). Na celkovém instalovaném výkonu nově zprovozněných elektráren se větrné projekty podílely 39 procenty a překonaly tak dokonce i výkon dokončených plynových a solárních elektráren. V případě uhelných a jaderných elektráren byl výkon odstavených elektráren vyšší než těch nově postavených.
Největším trhem pro výrobce větrných elektráren bude opět Německo, těsně jej následuje Británie. Na dalších místech se umístí Francie a Itálie, v každé z nich vyrostou větrné elektrárny o výkonu zhruba tisíc megawattů. Očekávaný pokles výstavby větrných elektráren ve Španělsku má být kompenzován rychlým rozvojem větrné energetiky v nových členských zemích EU, v Rumunsku a Bulharsku.
Česko: patnáct a dost Právě v Rumunsku staví ČEZ jeden z největších větrných parků na světě. Ještě letos zde spustí do provozu 139 větrných elektráren, dalších 101 se roztočí v příštím roce. Uvedený projekt vyjde celkem na 1,1 miliardy eur (přes 28 miliard korun). Jedná se tak zatím o největší zaznamenanou investici české společnosti v zahraničí.
Česká republika se na dynamickém růstu větrné energetiky v Evropě bude podílet jen okrajově. Podle aktuálních odhadů České společnosti pro větrnou energii ČSVE vyroste na českém území jen okolo 15 nových větrných elektráren o výkonu asi 30 megawattů. Nové vrtule se roztočí mimo jiné v Krušných horách a v Ašském výběžku. Předseda ČSVE Michal Janeček pro LN uvedl, že na jednáních zástupců větrné asociace se zástupci společnosti ČEPS a distributorů elektřiny se rýsuje kompromis ohledně dalšího tempa výstavby větrných elektráren v Česku. Každým rokem by mělo přibýt okolo 50 megawattů výkonu, celkem půjde o 500 megawattů během deseti let.
Uvedená čísla se objeví v takzvaném Národním akčním plánu, který musí Česko předložit Evropské komisi. Akční plán stanoví přijatelné tempo růstu obnovitelných zdrojů energie do roku 2020.
V současnosti jsou v 87 lokalitách na celém území republiky provozovány větrné elektrárny o celkovém výkonu 193 megawattů. I po přičtení zmíněných 500 megawattů bude nárůst pomalejší, než se dosud očekávalo.
Například Nezávislá energetická komise pod vedením profesora Václava Pačese odhadovala, že výkon větrných elektráren do roku 2020 naroste na 1160 megawattů.

V České republice zatím i kvůli obavám z narušení rázu krajiny větrné elektrárny příliš nerostou. V současnosti jsou v 87 lokalitách na celém území republiky provozovány větrné elektrárny o celkovém výkonu 193 megawattů.