ČR BY MĚLA PODPOROVAT STANOVENÍ CÍLŮ I PRO OZE A ÚSPORY
OBNOVITELNÉ ZDROJE JSOU SPOLEČENSKOU, TECHNOLOGICKOU I BEZPEČNOSTNÍ ŠANCÍ PRO EVROPU I ČESKO, ČR SE MÍSTO VYUŽITÍ TRANSFORMACE NA MODERNÍ TECHNOLOGIE CHYSTÁ KONZERVOVAT CENTRALIZOVANOU ENERGETIKU ZALOŽENOU NA JÁDRU A UHLÍ.
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) nesouhlasí a považuje za chybnou, současnou pozici České republiky před jednáním o energeticko-klimatickém balíčku podporující pouze jeden cíl, a to závazný cíl na redukci emisí skleníkových plynů o 35 % do roku 2030.
Komora OZE podporuje stanovení tří závazných cílů, tedy i pro obnovitelné zdroje (OZE) i energetickou účinnost. Jako minimální cíl pro obnovitelné zdroje považujeme cíl podílu 30 % v roce 2030, který svým usnesením doporučil i Evropský parlament.
„Obzvláště v současné politické situaci a vývoji na Ukrajině začíná být otázka minimalizace závislosti na dovozu energetických surovin z politicky nepředvídatelných oblastí daleko naléhavější bezpečnostní otázkou pro celou Evropu. Z hlediska bezpečnostního i environmentálního se cesta k energetické soběstačnosti, využívání lokálních obnovitelných zdrojů a úspor zdá býti pro Evropu jediným trvale udržitelným východiskem.“, říká předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.
Z pohledu bezpečnosti je neméně důležité, že decentrální OZE rozmístěné na celém území jsou bezpečnější i z hlediska případného nebezpečí vojenského útoku i eventuální přírodní katastrofy, centrální energetika založená na několika málo velkých zdrojích je přesným opakem.
Místopředseda Komory OZE Jan Habart k tomu uvádí: „Evropa by měla zůstat v čele technologického vývoje, tedy transformace na novou nízkouhlíkovou, decentrální a soběstačnou energetiku. Postupovat bychom měli společně v rámci EU, prosazování samostatné energetické politiky, obzvláště zcela opačné od našeho nejpřirozenějšího partnera Německa i EU je chybou.“
Místní obnovitelné decentrální zdroje přináší energetickou soběstačnost a svobodu, omezují ohromný vliv velkých energetických korporací, znamenají „demokratizaci“ energetiky. Decentrální OZE, ať už provozované domácnostmi, obcemi, družstvy či drobnými podnikateli, zvyšují regionální ekonomickou aktivitu a zaměstnanost.
Evropa je zodpovědná za průmyslový vývoj ve světě, v oblasti obnovitelných zdrojů to platí obzvláště. Domníváme se, že je nepřípustné, abychom rezignovali na odpovědnost, na to býti lídrem v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí. Je neakceptovatelné vše měřit současnými ekonomickými měřítky, vše podřídit snaze o neustálý ekonomický růst, bez ohledu na celosvětový vývoj i budoucí generace.
Nejde o nic menšího, než o naší společenskou zodpovědnost zachovat přírodní bohatství budoucím generacím.
Jan Habart k tomu dodává „Prosazujeme podporovat v co největší míře využívání OZE, jako nevyčerpatelných zdrojů. To nám umožní šetřit ostatní vyčerpatelné přírodní zdroje, zejména uhlí, pro generace budoucí. Neomezujeme jejich budoucí svobodu tím, že jim vyčerpáme za pár desítek či stovky let přírodní suroviny, které budou možná potřebovat daleko naléhavěji.“.
Společenskou zodpovědnost máme ovšem i k současným generacím. Šetřeme přírodní prostředí, čistotu vzduchu. Máme k dispozici obnovitelné bezemisní zdroje, bez nároku na získávání primární suroviny s negativními dopady na životní prostředí, jsou alternativou, která přináší okamžité zlepšování životního prostředí resp. čistoty ovzduší.
Obnovitelné zdroje jsou podporovány řádově méně nežli konvenční zdroje, jak co se týče objemu, tak doby podpory. Podpora OZE je transparentně, téměř celá, promítnuta do ceny pro koncového spotřebitele, navíc nároky na podporu u nově instalovaných OZE kontinuálně klesají.
Konvenční zdroje, jako je využívání energie z uhlí a jádra, jsou naopak masivně podporovány skrytě v podobě přímých subvencí a nehrazených externích nákladů a to pod dlouhá desetiletí. Obnovitelné zdroje, vedle zdražování energie v podobě přímého poplatku v ceně energie(elektřiny), mají rovněž i opačný pozitivní vliv, cenu elektřiny snižují (tzv. Merit-order-effect).
„Voláme-li po odbourání pokřivení energetického trhu, odbourejme ovšem veškerá pokřivení vč. externalit uhlí a jádra, pak minimálně některé OZE nebudou potřebovat subvence již nyní, vítr a voda by pak byly dokonce dvakrát levnější nežli právě uhlí a jádro.“, dodává Štěpán Chalupa.
O to více je nepochopitelné, že je motivací prosazování pouze jednoho cíle redukce emisí, připravovaný další rozvoj jaderné energetiky s plánovaným rozšířením její podpory, tentokráte přímé, hrazené zákazníkem nebo daňovým poplatníkem. Takové náklady u případné podpory elektřiny z 3. a 4. bloku Jaderné elektrárny Temelín odhadujeme na 1,5 bilionu korun.
Moderní technologie znamenající potenciál pro budoucí využití průmyslového a technologického potenciálu ČR, mohou přinést desetitisíce nových pracovních míst. Technologie obnovitelných zdrojů jsou průmyslovým odvětvím s největším potenciálem rozvoje, naše republika má velmi dobré předpoklady díky své technologické a průmyslové vyspělosti. Transformace průmyslu na zaměření na technologie obnovitelných zdrojů je možná, obzvláště při úzkém navázání na sousední Německo, otázka je, jestli se technologickému vývoji chceme bránit, anebo se na něm aktivně podílet a čerpat co nejvíce benefitů.
Z výše uvedených důvodů se domníváme, že stanovení cíle pro podíl obnovitelných zdrojů, stejně tak v energetické účinnosti, není v žádném případě pouze prostředkem, ale zásadním cílem.
Kontakty:
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, +420 603 420 387
Jan Habart, místopř. Komory OZE, jan.habart@komoraoze.cz, +420 603 273 672
Tiskovou zprávu v pdf můžete stáhnout zde.
