ČEZ koupil v Polsku projekty větrníků o výkonu Temelína

Zdroj: 1.2.2012 Hospodářské noviny, str. 16, Česko, Petr Lukáč

Větrná energie

Společnost ČEZ investuje do obnovitelných zdrojů energie v zahraničí, jak oznámila loni na podzim. V Polsku nyní koupila projekty větrných elektráren o výkonu 1156 megawattů. To je pro srovnání o pětinu více než výkon jednoho ze dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín. Projekty ČEZ získal koupí dvoutřetinového podílu v polské společnosti Eco-Wind Construction. Cenu, za kterou firmu koupil, odmítá ČEZ komentovat s odvoláním na smluvní ujednání.
Jak však sám ČEZ uvádí, není zatím jasné, jaká část z plánovaných větrných parků se zrealizuje. „V tuto chvíli je předčasné činit bližší odhady. Více budeme vědět zřejmě ve druhé polovině roku,“ říká mluvčí firmy Martin Schreier. V Česku není úspěšnost projektů větrných elektráren příliš vysoká - za rok 2011 přibyly ke stávajícím 215 MW jen dva další megawatty. O rok dříve to bylo jen 23 MW.
„Na severu Polska jsou podmínky pro stavbu větrných parků mnohem vhodnější. Ani proti nim není tak velký odpor ze strany sousedních obcí. Nedivil bych se proto ani nadpoloviční úspěšnosti,“ říká zdroj HN z oboru, který nechtěl být jmenován. I to by při stávajících investičních nákladech přesahujících v průměru 40 milionů korun na jednu megawattu výkonu znamenalo investici přesahující 20 miliard korun.
Pro ČEZ by to nebyla první velká investice do větrných parků v zahraničí. Ještě letos by měla společnost dokončit větrný park Fantanele - Cogealac v Rumunsku. Jeho výkon přesahuje 600 MW a vyžádal si investice zhruba ve výši 27 miliard korun. První elektřinu začala dodávat polovina z 240 větrníků v létě roku 2010.
Investice v Polsku a Rumunsku jsou v souladu s plánem ČEZ na investice do obnovitelných zdrojů energie za hranicemi České republiky. Kromě uvedených dvou zemí by chtěla firma investovat také v Německu. Do roku 2016 plánuje ČEZ v těchto zemích vybudovat zdroje o výkonu přes 3000 MW.
Oproti trendu na severu Evropy, kde se stále více staví výkonnější elektrárny na moři, sází ČEZ spíše na pozemní větrníky. „Přímořské parky vycházejí stále zhruba o pětinu levněji než ty na moři,“ říká Schreier.
Kromě těchto zemí je ČEZ aktivní také v Turecku. Ve společném podniku se skupinou Akkök zde provozuje vodní elektrárny o výkonu téměř 300 megawattů a jen během letošního roku přibude dalších 85 megawattů.
V Česku je ČEZ v oblasti obnovitelných zdrojů a především větrných elektráren mnohem střídmější. Firma zatím v tuzemsku provozuje jen dvě malé větrné farmy u Janova a Věžnice. Čtyři větrníky dosahují výkonu 8 megawattů.
Další rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku zatím ČEZ neplánuje. „Soustředíme se téměř výhradně na provoz stávajících zdrojů. Důvodem jsou především omezené možnosti pro novou výstavbu,“ říká Schreier.
Jedinou výjimkou je plán společnosti na modernizaci vltavské kaskády na přečerpávací vodní elektrárny. Ty fungují tak, že při levném proudu přečerpají vodu do nádrže a elektřinu vyrábějí, když je její cena na trhu naopak vyšší.
„Pokud by projekt dostal letos zelenou, realizace by mohla být zahájena do tří až čtyř let,“ říká Schreier. Jako první a patrně i nejvýhodnější lokalita se podle něj nabízí elektrárna na přehradě Orlík.